Jsou To dáš! testy těžší než Cermat?

1. Obtížnost To dáš! testů se rovná Cermatu

Nejednou jsme při diskuzi s žáky či rodiči narazili na téma, zdali jsou naše To dáš! testy složitější než ty ostré od Cermatu. A jelikož jsme zaregistrovali diskuzi o náročnosti našich materiálů i na eMiminu, pojďme se tomu podívat na zoubek!

1.1. Obtížnost To dáš! testů: proč je okolo toho tedy tolik nejasností?

Teď přichází celá řada drobných zkreslení, které umí vytvořit nepřesný dojem o laťce našich testů:

1. Jak komu týden co týden sedla stejná typová úloha lišící se zaměřením. Dobře rýsujete čtverec? Tak to máte štěstí, protože ten je v tomto testu a máte 3 body. Jaj, neznáte pravoúhlý lichoběžník? Tak bohužel, tento týden je úloha číslo 9 právě o něm. A přesně tohle (ne)preferované zaměření typové úlohy dělá pár bodíků nahoru, pár bodíků dolů. Cílem To dáš! je procvičit vše, opakovaně a bodový zisk bezpečně ukotvit.
2. Když se porovnává žák mířící na vyšší bodový zisk s žákem s nižším bodovým ziskem.
3. Když žák s přípravou např. teprve začal, zatímco jiný už na dané úloze potřetí opakuje učící cyklus.
4. Když skóre z „lehčího testu přímo od Cermatu“ žák získal v rámci domácího řešení v nepřesné simulaci zkoušky, ještě v režimu „řeším a postupně koukám na výsledky“ – řešit úlohy pouze takto izolovaně namísto zažití si testu jako celku je mimochodem v domácím procvičování velmi zkreslující, pozor na to!
5. Element novoty zadání – ostré cermatí se (podvědomě) velmi snadno okoukají. Pracují s nimi ZŠ, naklikáte si je na webu a zvyknete si na ně, na konkrétní zadání. Je samozřejmě správné je mít vyřešené, jsou to výborné učící materiály. Ale: test, který žák už vyřešil, vrátil se k němu (byť jen v rámci kontroly s klíčem) nebo si ho rozebral, je test naučený. To je správně! Tak to má být, o tom učení a zlepšování se je – vracet se k materiálům, pracovat s chybou. S odstupem nám ale tento pro nás již známý test přijde subjektivně snazší, než test, který dostaneme teď a tady na To dáš!, nikdy jsme ho neviděli a jako na potvoru obsahuje mocniny, lichoběžník i společnou práci dohromady. Někdo jásá, někdo je zklamaný.

1.2. Praktická ukázka obtížnosti To dáš! testů

V první řadě začneme obligátním (leč pravdivým!) výrokem, že je to skutečně subjektivní a liší se žák od žáka.

Každý test z dílny Cermatu totiž obsahuje úlohy ověřovací (= ty ověřují učivo ze ZŠ) a ty rozlišovací (= ty rozřazují žáky, aby přijímačky plnily svůj účel a skutečně dělily na lepší a horší).

Podle toho, v jaké bodové hladině se žák pohybuje, tak vnímá „složitost“ odlišně. Např. žák, který neovládá látku mocnin a odmocnin, bude hodnotit úlohu číslo 2 jako „strašně těžkou, nešlo to vyřešit“, zatímco pro jiného se jedná o látku ryze ověřovací vyžadující doslova dva snadné numerické kroky.

Příští týden ale na pozici úlohy dva může být úloha pro někoho snazší, nevyžaduje poněkud binární znalost mocnin a odmocnin, a tak si s ní poradí, zatímco jiný v ní vidí zakuklený chyták.

Všechny tyto osobní zkušenosti jsou naprosto validní a když se vykontrastují oproti vybranému ostrému testu z Cermatu, snadno naše testy vzbudí dojem, že obtížnost To dáš! testů je vyšší.

I proto je výhodné, že se u ostré zkoušky počítá lepší výsledek z každého předmětu. A je běžné, že si žák ve finálním součtu odnáší více bodů např. z prvního pokusu matematiky a druhého pokusu češtiny, protože mu jeden z testů prostě sedl více.

Právě různorodost v přípravě a schopnost řešit široké spektrum typových úloh jsou tím, co nakonec vede ke kýženým výsledkům. Důležité je být připravený na všechno.