Čeština
English
Русский
Українська
Tiếng Việt
4 největší chytáky u přijímaček z češtiny a matematiky
Jaké jsou největší chytáky u přijímaček z matematiky a češtiny? Pro každý předmět jsme pro vás vybrali 4 největší chytáky, kde deváťáci často chybují. V tomto článku vás s nejčastějšími nástrahami přijímaček seznámíme. Nenechte se u testu z češtiny a matematiky nachytat na těchto častých chybách!
Na našem YouTube kanále jsme pro vás připravili sérii tzv. Přijímačkových jednohubek. Naše Přijímačkové jednohubky jsou koncept minutového doučka. Shrnujeme v nich vždy to nejdůležitější o dané problematice v několika minutách a učivo si tak můžete připomínat v průběhu celého roku v tomto playlistu. Žádné chytáky u přijímaček vás pak nezaskočí! Přidáváme i další tipy, jak nejlépe napsat přijímačky!
1. 4 Nejčastější chytáky u přijímaček z češtiny
Test z češtiny u jednotných přijímaček na střední formátu CERMAT obsahuje celkem 30 úloh za maximálně 50 bodů. Časová dotace na vyřešení testu je 60 minut. Testy mají otestovat co nejširší objem učiva. Jaké okruhy učiva z češtiny dělají deváťákům často problém? Chytáky u přijímaček z češtiny rozebíráme na následujících řádcích.
1.1 Přívlastky – shodný a neshodný
Přívlastek je větný člen, který nám vždy rozvíjí nějaké podstatné jméno (podmět/předmět). Pokud se na něj chceme zeptat, můžeme si položit otázky: Který? Jaký? Čí? Pro nás jsou důležité zejména dva druhy přívlastku, a to shodný a neshodný. Při určování druhu je vždy důležité najít si právě to podstatné jméno, které přívlastek blíže určuje.
Přívlastek shodný
- je ve větě ve stejném čísle, rodě a pádu jako podstatné jméno
- můžeme ho najít před i za podstatným jménem
- nejčastěji se vyskytuje jako přídavné jméno nebo zájmeno
- např. stolní deska
Přívlastek neshodný
- se podle podstatného jména (případně přídavného jména, zájmena nebo číslovky) nemění
- nejčastěji ho ve větě najdeme za podstatným jménem jako sloveso v infinitivu
- také se může vyskytovat jako příslovce nebo podstatné jméno
- např. deska stolu (vytvoří se otočením pořádku slov)
Jak vysvětluje přívlastky naše Anička z týmu To dáš? Koukněte se na video!
1.2 Věty vedlejší – správné dělení
Věty vedlejší obecně
Vedlejší věty nahrazují větné členy v případě, že daný větný člen není schopen dostatečně popsat určitou situaci. Dělíme je podle toho, jaký větný člen nahrazují. Nejčastější druhy vedlejších vět, na které můžeme narazit, jsou vedlejší věta podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, doplňková a příslovečná (místní, časová, způsobová, účelová, příčinná, podmínková, přípustková, měrová). Na každou se můžeme zeptat konkrétní otázkou a jsou s ní spojené určité výrazy.
Věty vedlejší konkrétně
Na větu podmětnou je možné zeptat se kdo, nebo co. Nejčastěji je s větou hlavní spojena výrazy kdo, co, že, aby (Kdo se bojí, nesmí do lesa.; Nesmí do lesa ten, kdo se bojí).
Věta přísudková by se dala nahradit jmennou částí přísudku a je odpovědí na otázku jaký. Jejími hlavními spojovacími výrazy jsou – jak, jako (Ulice byla, jako by ji vymetl).
Na větu předmětnou se lze zeptat pomocí pádových otázek (kromě 1. a 5. pádu). Tento druh vedlejších vět bývá zpravidla uvozen výrazy že, aby, jak, kdo nebo co (Žák řekl, že se půjde učit).
Přívlastková věta určuje nějakou bližší informaci o podstatném jménu z věty hlavní a je možné se na ni zeptat otázkami jaký, který, čí (Viděl jsem dívku, která se mi líbila).
Věta doplňková většinou následuje po slovesech vnímání. Bývá spojena výrazy jak nebo jako a je možné se na ni zeptat v dané situaci (Viděli jsme Vlastu, jak se upravila).
Věty příslovečné
Vedlejší věta příslovečná vyjadřuje nějaké bližší souvislosti děje z věty hlavní a je možné se na ni zeptat různými otázkami, například kde, jak, proč, za jakým účelem. Příslovečné vedlejší věty je možné ještě dále dělit podle toho, jakou okolnost děje blíže vysvětlují. Místní (Šel, kam ho nohy nesly), časová (Přišel, když měl čas), způsobová (Udělal to, jak mu řekli), účelová (Naučil se, aby dostal jedničku), příčinná (Naučil se, protože chtěl dostat jedničku), podmínková (Když se naučíš, dostaneš jedničku), přípustková (Třebaže se naučil, jedničku nedostal), měrová (Učil se tak moc, až z toho usnul).
Potřebujete si látku více upevnit? Pusťte si naší jednohubku k větám vedlejším:
1.3 Druhy zájmen – a jejich funkce
Ve větě zájmena zastupují podstatné jméno, nebo na něj ukazují. Dělíme především podle funkce a významu na 7 základních druhů.
Těmi jsou zájmena osobní, která zastupují ve větě podstatné jméno. Jsou to já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona. Mezi osobní také patří zvratná zájmena se a si.
Dále přivlastňovací, které mají ve větě funkci určování, že někomu něco patří. Můžeme sem zařadit například můj, tvůj, jeho, jejich a zvratné zájmeno svůj.
Ukazovací zájmena něco ve větě označují, nebo na něco ukazují. Řadí se mezi ně třeba ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž a sám.
Kdo, co, jaký, který, čí, to všechno jsou zájmena tázací, další druh, který můžeme určit. Používají se především, když je potřeba zjistit v otázce nějakou informaci. Všechna tázací zájmena můžou být také použita ve vedlejších větách, které připojují k větám hlavním. Kromě zájmen kdo, co, jaký, který, čí mezi ně navíc patří ještě jedno další, a to jenž.
Neurčitost osoby, věci nebo stavu vyjadřují zájmena neurčitá. Můžou být vytvořeny pomocí kombinace předpony nebo přípony a tázacího zájmena. Příkladem jsou třeba někdo, něco, kterýsi, čísi, cosi, nějaký.
Posledním druhem jsou zájmena záporná, která sdělují, že něco neexistuje. Jsou to nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný.
Pro ještě komplexnější pochopení se můžete podívat na naší jednohubku s paní učitelkou Martinou, která se zájmeny zabývá:
1.4 U/Ů/Ú – nenechte se nachytat!
Pro určení, jestli ve větě nad U psát kroužek nebo čárku, je velmi důležité určit, kde ve slově U stojí. Existuje několik pravidel, která pomáhají určit, co napsat.
Čárku je možné napsat v případě, že U se nachází na začátku slova, příkladem můžou být úkol, úhoř nebo úl. Poté když se jedná o citoslovce. Jejich pravopis se ne vždy řídí běžnými pravidly, tudíž je potřeba psát vrkú, hú nebo bú jedině s čárkou. Tu je důležité psát také u některých cizích slov jako jsou iglú, ragú nebo manikúra. A poslední příklad, kde se často vyskytuje čárka, je ve složeninách a po předponách. Například zaútočit, trojúhelník nebo neúnavný, tady sice nestojí U na začátku, ale i tak je potřeba ji zde zachovat.
U s kroužkem se naopak píše uprostřed všech ostatních slov (jako například průvod, půda) a také na konci slov, pokud tedy nejde o citoslovce (domů nebo dolů).
I k U/Ů/Ú jsme připravili krátkou jednohubku, tak se na ni podívejte:
2. 4 Nejčastější chytáky u přijímaček z matematiky
Některé matematické jevy, jejichž znalost testují přijímačky na střední školy, vnímají deváťáci jako záludné chytáky. Pojďme se společně podívat, jaké jsou chytáky u přijímaček z matematiky. V testu z matiky budete řešit 16 úloh, na které máte čas 70 minut a maximálně získáte 50 bodů.
2.1 Obávaná Pythagorovka – základní kámen nejen antické architektury
Pythagorova věta je jedním ze základních kamenů antické architektury. Umožňovala dělat přesně pravoúhlé trojúhelníky. Pythagorova věta říká, že součet obsahů čtverců nad odvěsnami (kratšími stranami pravoúhlého trojúhelníku) je roven obsahu čtverce nad přeponou (nejdelší strana pravoúhlého trojúhelníka). Pozor, tato vlastnost platí POUZE pro pravoúhlé trojúhelníky.
Občas je také nepřesně vykládána jako c²=a²+b², což platí pouze, je-li přepona pojmenována jako „c”. Pomocí Pythagorovy věty jde tedy zjistit ze znalosti dvou stran v pravoúhlém trojúhelníku délka strany třetí.
Na Pythagorovu větu jsme se v našich Přijímačkových jednohubkách zaměřili hned dvakrát.
2.2 Alfa omega – obvod a obsah – čím se liší a jak si s nimi poradit?
Obvodem tělesa se rozumí délka hraniční křivky daného útvaru. Obvykle se značí „O”. Základní jednotkou jsou metry.
Pro čtverec se spočítá jako O=4*a, kde „a” je délka strany čtverce, pro obdélník jako O=2*(a+b), „a” i „b” jsou délky stran, pro kružnici se spočítá jako O=2*π*r, kde r je poloměr kružnice, obvod kružnice se dá také vypočítat pomocí průměru kružnice „d” jako O=π *d. Pro trojúhelník se spočítá pouhým sečtením délek stran daného trojúhelníka. Toto jsou asi nejdůležitější vztahy k obvodům těles, které MUSÍTE znát.
Obsah tělesa je plocha, kterou obklopuje hraniční křivka. Obsah se obvykle značí „S”. Základní jednotky obsahu jsou m². Vztahy které musíte znát jsou: čtverec S=a*a, obdélník S=a*b, kruh S=π*r² nebo pomocí průměru jako S=(π*d²)/4, a pro trojúhelník jako S=1/2v_a*a, kde v_a je výška na stranu “a” a “a” je délka strany.
A jak na obvod a obsah v praxi? Mrkněte na video!
2.3 Jak na zlomky? – zlomky a poměry srozumitelně
Při sčítání zlomků se musí zlomky nejprve převést na společného jmenovatele a až potom sečíst čitatele, poté případně zkrátit, pokud to jde. Násobení zlomků se počítá pouhým vynásobením čitatele jednoho zlomku s čitatelem druhého děleno součinem jmenovatelů zlomků. Dělení zlomků se provede jako přepsání zlomku, který dělíme a vynásobíme ho převrácenou hodnotou zlomku druhého.
U poměrů si dejte pozor na pořadí, a případně zkraťte tak, aby poměr byl v základním tvaru, stejně jako tomu je u zlomků. Například když máme dělat poměr 2:1, tak je to něco jiného než 1:2, dejme tomu, že máme cukr a mouku v poměru 2:1 – to znamená, že na každé dva kilogramy cukru máme jeden kilogram mouky, ale v poměru 1:2 dostáváme na každé dva kilogramy cukru 4 kilogramy mouky.
Souhrnně jsme se podívali na zoubek zlomkům a poměrům v této jednohubce:
2.4 Častý kámen úrazu: úloha 16 – jak na poslední úlohu testu?
Na úlohu 16 neexistuje jednoduchý způsob přípravy, protože u ní není žádný jednotný postup. Zamyslete se nad touto úlohou a pokuste se jí vyřešit logickým uvažováním. Na logické uvažování může pomoci například luštění sudoku nebo hraní šachů. Nicméně nezoufejte!
Připravujeme pro vás další Přijímačkové jednohubky, které budou navazovat na toto úvodní video o úloze č. 16, kde vám vše podrobněji vysvětlíme.
3. Jak nejlépe napsat přijímačky?
Je užitečné vědět, jak CERMAT testy z českého jazyka a matematiky vypadají a jak se vyplňuje záznamový arch. Když víte, do čeho jdete a znáte možné chytáky u přijímaček, můžete si zvolit svůj unikátní recept na efektivní řešení přijímačkových testů – vlastní testovou strategii.
Pro důkladné procvičení nejen jevů a chytáků z tohoto článků je dobré zvolit vhodnou přípravu – a s tím vám rádi pomůžeme! Simulace ostrých zkouškových dní se u nás konají každý víkend od listopadu do dubna. Čeká vás test z matematiky a českého jazyka přesně podle formátu CERMAT spolu s výukou našich skvělých pedagogů.
Přijďte si k nám přijímací zkoušky nanečisto vyzkoušet, konají se každý víkend – v sobotu prezenčně, nebo v neděli distančně. Více o naší přípravě.
Tým To dáš! Přijímačky nanečisto 💛
